Vysoká nezaměstnanost mladých lidí vedla k tomu, že řada z nich pokračovala ve studiu a usazovala se teprve v pozdějším věku. Frustrace rostla i ve východní Evropě, kde mladí neviděli v upadajících komunistických režimech pro sebe téměř žádnou perspektivu. V hudbě mladých lidí zazníval stejný refrén – „No Future“ (bez budoucnosti). Hospodářská, kulturní a politická stagnace inspirovala nové žánry a subkultury. Jedním z příkladů je punk, který kritizoval tehdejší společnost a způsob života v celé Evropě tím, že šokoval a urážel.