Živá historie: Dokumentace „Covidu“
Dokumentování pandemie v Evropě
Na počátku roku 2020 zahájil Dům evropských dějin nový projekt – shromažďuje doklady o životě v Evropě v době koronavirové pandemie. Zaměřuje se přitom zvláště na fenomény solidarity, naděje a vzájemné pomoci. V těchto prostorech jsou vystaveny předměty, které jsme získali jako dary do našich sbírek.
Některé z nich byly od června do prosince 2020 vystaveny v místnosti „Fables Room“.
Duhové transparenty „Zase bude líp“
V Itálii začali lidé vyrábět transparenty s obrázkem duhy a optimistickým nápisem „Andrà tutto bene“ (Zase bude líp). Vyvěšovali je v oknech a na balkónech, aby si navzájem dodali optimismu v této náročné situaci. Vzorem jim byl nápis „ťia jou“, doslova „nevzdávej to“, který býval k vidění v Číně, kde pandemie udeřila poprvé.
Duhové transparenty se rozšířily do dalších evropských zemí a staly jedním z nejvýraznějších sloganů spojených s pandemií.
Transparent „Andrà tutto bene“ (Zase bude líp), vyrobený rodinou z jihoitalského města Eboli, 11. března 2020.
Duhový transparent s nápisem „I see your true colours shining through“ podle známé popové písničky, který namalovala Smaranda (9 let) a vyvěsila ve svém okně ve městě Bournemouth, Spojené království, 3. dubna 2020 © Ana-Maria Rampelt.
Transparent s nápisem „Tout ira bien“ (Zase bude líp) vyvěšený na plotě základní školy č. 16 v Schaerbeeku, Brusel, Belgie, březen až květen 2020.
Centrum pro výzkum a vzdělávání rumunské Severní univerzity uspořádalo sbírku na pomoc nemocnici v Baia Mare. Vybrané peníze byly použity k výrobě 310 ochranných roušek, ozdobených touto nálepkou, a dvou plicních ventilátorů.
Duhový transparent maďarsko-italské rodiny v Bruselu, únor až červen 2020
Pandemické hranice
Svoboda pohybu byla po zavedení karanténních opatření značně okleštěna. Najednou se opět objevily zapomenuté hranice, které řadu Evropanů odřízly od rodiny. Ve městech ležících na hranicích protestovali lidé proti tomuto omezení volného pohybu tvůrčím způsobem, uměleckým díly a tichými projevy nesouhlasu.
Na veřejném prostranství na břehu Bodamského jezera, které společně využívají obyvatelé německé Kostnice i švýcarského Kreuzlingenu, se v polovině března 2020 objevil drátěný plot. Ten se stal brzy poté místem konání tichého protestu. Organizátoři vyzvali každého, koho uzavření hranice postihlo nebo kdo by chtěl projevit solidaritu, aby k plotu něco přinesl: fotografii, dopis, zámek nebo cokoli jiného. Fantazii se meze nekladly. Organizátoři stanovili jedinou podmínku: „Noste jen pozitivní věci, žádné provokace ani odpadky.“
Transparent na polské hranici s nápisem „Stýská se mi po tobě Čechu“
20. března 2020 se na polsko-české hranici uskutečnila spontánní akce. Města Cieszyn a Český Těšín, která jsou propojena mosty přes řeku Olši, byla najednou rozdělena hraničními kontrolami. Několik Čechů a Poláků proto vyrobilo transparenty se vzkazy, že se jim po sobě stýská, a vyvěsili je na obou stranách řeky.
Lockdown a základní práva
Omezení volného pohybu v celé Evropě s sebou někdy přineslo i omezení základních práv. Lidé si přesto dokázali najít způsob, jak dát najevo svůj názor.
V Polsku se mělo v dubnu 2020 hlasovat o zákonu, který by zakázal umělé přerušení těhotenství a sexuální výchovu ve školách. Symbolem boje za práva žen se v Polsku staly černé deštníky. Za koronavirové krize se však nemohla konat žádná shromáždění, kde by je bylo možné použít. Někteří protestující se proto se svými deštníky postavili do fronty v supermarketu, jediném veřejném prostoru, kde se mohlo současně sejít více lidí. Jiní vyvěšovali černé deštníky a protestní nápisy na balkónech a v oknech. Hlasování o zákoně bylo nakonec odloženo.
Darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Otlučený hrnec použitý při protestech proti lockdownu v Madridu, Španělsko, květen 2020
Kreativní reakce
V době lockdownu pomáhala lidem také umělecká tvorba. Děti i dospělí dokáží kresbou, poezií nebo hudbou vyjádřit nejrůznější pocity. Ve školních nebo studijních projektech zachytili svůj každodenní život. Jiná díla vznikla proto, aby povzbudila přátele nebo příbuzné.
Skicář „Stručné grafické znázornění často používaných slov za pandemie Sars-Cov-2“, Carmela del Casar Ximénez, březen-květen 2020, Madrid, Španělsko.
„Jedním z nejčastějších symptomů onemocnění Covid-19 je dušnost. Tato nemoc však dusí život i v přeneseném smyslu... V mnoha evropských zemích přestala v době krize platit řada lidských práv zaručených ústavami a to málem zadusilo společenský život tisíců lidí.“ Anna Vasof
Korona, korona, mýdlem myjem prsty, dlaně,
začalo to celé v Číně.
Korona, korona, modlíme se všichni k Bohu,
nikdo nesmí vyjít z domu.
Korona, korona, doktoři nám pomáhají,
šťastní jsme, že při nás stojí,
zlaté ruce všichni mají!
Korona, korona, ruce dobře umyjeme.
a snad se zítra obejmeme.
Virus má na obrázku korunku – „corona“ totiž v italštině znamená „koruna“.
Sara Roloffová je Švýcarka žijící v Londýně. Podělila se s námi o svůj příběh boje s koronavirem, o němž si vedla deníkové záznamy. Tento obrázek pro Sáru namalovali synové jejího belgického přítele, Leon (9) a Felix (6), aby jí dodali odvahu v jejím zápase s nemocí. Leonův a Felixův obrázek a Sářin příběh začaly sloužit nejen jako názorná pomůcka pro děti, aby pochopily toto virové onemocnění, ale i pro lidi, kteří chtěli pomoci nemocným a zmírnit jejich úzkost a strach.
Darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Zdravotní sestry a lékaři: novodobí hrdinové
Hned od vypuknutí koronavirové pandemie se zdravotníci ocitli v první bojové linii. Řada lidí pracujících v nemocnicích a vůbec v pečovatelských službách za to zaplatila životem – často kvůli nedostatku ochranných pomůcek. Zdravotní sestry a lékaři jsou v této těžké době považováni za skutečné novodobé superhrdiny.
Jedna rumunská PR agentura se dokonce inspirovala náboženskou ikonografií a začala zdravotníky vyobrazovat jako světce či bohy (a vzbudila tak nevoli některých předních církevních představitelů).
Ačkoli byli zdravotníci zobrazováni jako hrdinové nebo svatí, setkávali se i se strachem a nedůvěrou. V několika evropských zemích informovala média o jejich diskriminaci nebo o agresivním chování jejich sousedů, kteří se báli nákazy. Na takové případy naštěstí veřejnost často reagovala projevy podpory a solidarity.
Darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Ačkoli byli zdravotníci zobrazováni jako hrdinové nebo svatí, setkávali se i se strachem a nedůvěrou. V několika evropských zemích informovala média o jejich diskriminaci nebo o agresivním chování jejich sousedů, kteří se báli nákazy. Na takové případy naštěstí veřejnost často reagovala projevy podpory a solidarity.
Darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Zdravotníci byli vděčni za podporu, kterou jim lidé vyjadřovali. Přesto na celém kontinentu důrazně protestovali proti nedostatku ochranných prostředků, bez nichž podstupovali mimořádné riziko nákazy.
Darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Solidarita v praxi
Vypuknutí koronavirové krize zůstane v naší paměti spojeno s nedostatkem ochranného materiálu, a to nejen pro širokou veřejnost, ale i pro zdravotníky. Chyběly roušky, ochranné obleky i další vybavení a situace v mnoha evropských zemích byla skutečně dramatická. Lidé na celém kontinentu začali v nouzi nabízet svou pomoc, aby krize mohla být co nejrychleji zažehnána.
Kritický nedostatek ochranného materiálu a lékařského vybavení, od ochranných pomůcek až po životně důležité ventilátory, přiměl občany na celém kontinentu k akci. Svou pomoc nabídli majitelé 3D tiskáren, kteří dokázali vyrábět zdravotnické pomůcky rychleji a levněji. Jejich výrobky už zachránily mnoho životů. Zde je několik příkladů solidarity, vzájemné pomoci a kreativity během pandemie.
Když docházel zdravotnický materiál, majitelé 3D tiskáren v celé Evropě začali vyrábět levnější produkty, které pak byly rychle dodávány zdravotnickým pracovníkům.
Bulharské designové studio Love 2 Design se připojilo k iniciativě #ЗАДОБРОТО´ (pro dobrou věc) Během ní mnoho nadšenců s 3D tiskárnami vyrábělo ochranné obličejové štíty pro zdravotnické pracovníky v první linii.
Darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Zdravotnické a další profese, například zaměstnanci v domech pečovatelské služby, se musely vyrovnat s nedostatkem ochranných oděvů. Lidé s potřebnými dovednostmi proto nabízeli svou pomoc a často dokázali vyrobit obrovské množství tohoto nedostatkového zboží.
V Madridu se zorganizovala skupina dobrovolníků a začala šít ochranné oděvy. Ruku k dílu přiložilo také mnoho lidí, kteří měli doma šicí stroj, často seniorů. Tito dobrovolníci koordinovali výrobu a distribuci ochranných oděvů s logem srdce do nemocnic, požárních zbrojnic nebo na policejní stanice a veřejné úřady.
Darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Zdravotnické a další profese, například zaměstnanci v domech pečovatelské služby, se musely vyrovnat s nedostatkem ochranných oděvů. Lidé s potřebnými dovednostmi proto nabízeli svou pomoc a často dokázali vyrobit obrovské množství tohoto nedostatkového zboží.
V Madridu se zorganizovala skupina dobrovolníků a začala šít ochranné oděvy. Ruku k dílu přiložilo také mnoho lidí, kteří měli doma šicí stroj, často seniorů. Tito dobrovolníci koordinovali výrobu a distribuci ochranných oděvů s logem srdce do nemocnic, požárních zbrojnic nebo na policejní stanice a veřejné úřady.
Darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Všude se tenčily zásoby zdravotnických roušek. Ty jsou však pro zdravotníky, kteří v nemocnicích ošetřovali pacienty nakažené virem COVID-19, zcela nepostradatelné. V několika evropských zemích se mnoho lidí spontánně ujalo iniciativy a začalo doma vyrábět obličejové roušky. O ty se pak solidárně dělili s dalšími potřebnými navzdory tomu, že vědecky nebyla účinnost roušek zcela prokázána. Domácí kutilové vymysleli speciální filtry, díky nimž jsou roušky účinnější.
Bude darováno Domu evropských dějin v Bruselu.
Pandemic Soundscapes
How did Europe sound during the coronavirus pandemic? What connects the lockdown experience across the continent? This sound composition created by Mara Maracinescu features 21 distinct recordings from 17 European countries, made between March and May 2020 during the first European COVID-19 lockdown.
The main purpose of the research and resulting composition was to trace the impact of the lockdown on European soundscapes: new rituals or types of gathering that appeared; changes in the ambient soundscape, due to lower traffic, or the amplified presence of the State’s voice, for example through loudspeakers.
"Pandemic Soundscapes"
Sounds across Europe during the coronavirus pandemic